27.3.2015 – i v naší knihovně – stejně jako na mnoha místech v naší republice i jinde ve světě – se letos uskutečnila na počest narození dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena „Noc s Andersenem“. U dětí se tato akce těší velké oblibě a nejinak tomu bylo i letos. Před 18.hodinou už byly téměř všechny děti v knihovně a „ubytovávaly“ se. I když nám letos počasí moc nepřálo, bylo chladno a deštivo, patřičně oblečeni a v dobré náladě jsme ihned po vybalení věcí potřebných k přenocování vyrazili směrem k obecnímu úřadu, kde je v garáži ukrytý poklad – historická hasičská stříkačka, stará asi 120 let, kterou naši hasiči našli v jedné jablůnecké stodole, krásně natřeli a celou pěkně zrekonstruovali, takže vypadá jako nová. Paní hasička Marta Mrlinová nám pověděla, jak tato stříkačka fungovala. Po jejím výkladu jsme odkráčeli k hasičské zbrojnici, kde na nás už čekala hasičská výjezdní jednotka. Páni hasiči a slečny hasičky nám předvedli hasičské vybavení a výstroj, vyzkoušeli jsme si hasičské přilby a taky dýchací přístroje. V pořádném dešti jsme se vrátili do knihovny, převlekli se do suchého oblečení, pojedli zásoby z domu, i koláče, které nám upekly maminky – paní Pavla Galdová a paní Martina Mikulová – moc jim děkujeme, dětem moc chutnalo, jen se po těch dobrůtkách zaprášilo…Když jsme se trošku zklidnili, pověděli jsme si, proč se vlastně takto každoročně scházíme, přečetli jsme si pozdrav režiséra Zdeňka Trošky a četli jsme si strašidelné historky – zas ale moc strašidelné nebyly, aby se děti nebály. Čas rychle utíkal a přišla doba k ulehnutí. Ještě předtím jsme si však museli vyzkoušet, jak svítí v úplné tmě svítící náramky, které jsme dostali spolu s omalovánkami a pexesem jako dárek od hasičů. Některé děti odespaly brzičko, některé usnout nemohly, tak si povídaly, pochechtávaly se, prostě pohoda. Noc rychle utekla a ráno úderem 6.hodiny jako na povel všechny děti seděly ve svých provizorních pelíškách. Do odchodu domů zbývaly ještě 2 hodinky, které děti věnovaly ranní hygieně, snídani, hraní, kreslení, povídání si, balení věcí, a považte – i čtení knížek a časopisů. Děti jsou zkrátka úžasné a já osobně se těším na příští „Noc s Andersenem“. Závěrem moc děkuji hasičům, kteří se nám věnovali, a manželům Mrlinovým – Martě a Radkovi, kteří s námi přenocovali.